Nemačkavá úprava textilií
Nemačkavá úprava textilií (anglicky: crease-resistant finish, německy: knitterarme Ausrüstung) je zušlechťování plošných textilií, které mají sklon k pomačkání.
Mačkavost je vlastní všem celulózovým vláknům. Zapříčiňuje ji vysoká bobtnavost těchto materiálů. Sklon k pomačkání se dá snížit směsováním s vlákny s nízkým procentem bobtnání (syntetická vlákna a materiály živočišného původu) nebo chemickou úpravou.[1]
Nemačkavá úprava s použitím směsí močoviny a formaldehydu byla poprvé použita v roce 1929.[2]
Mačkavost různých textilních materiálů
[editovat | editovat zdroj]| Stupeň mačkavosti | v suchém stavu | v horké lázni (praní) |
|---|---|---|
| nízká | PA, PES, PVC | PP |
| střední | přírodní hedvábí, vlna, triacetát | acetát, triacetát |
| vysoká | PP, PAC, bavlna, len, viskóza, acetát, | PAC, PES, bavlna, len, viskóza |
Chemická úprava
[editovat | editovat zdroj]Úprava se provádí nejčastěji u tkanin z regenerované celulózy a směsí s tímto materiálem. síťováním za sucha. Jako síťovací prostředky se nejlépe hodí umělé pryskyřice, ke kterým patří formaldehyd, močovina nebo melamin. Impregnační lázeň musí obsahovat katalyzátor (nejčastěji soli silných kyselin) a často se přidávají také přípravky na úpravu omaku zboží (měkčení nebo tužení).
Základní technologický postup sestává z napouštění textilie, sušení a kondenzace.
Zboží, které se po kondenzaci (z úsporných důvodů) dodatečně nepere, často páchne po formaldehydu.[4]
V roce 2016 oznámila American Chemical Society, že byla vynalezena nemačkavá úprava na bázi kombinace kyseliny citronové s xylitem, která je levnější než úprava s použitím zdravotně škodlivého formaldehydu.[5]
Nežehlivá úprava
[editovat | editovat zdroj]
Je to vyšší forma nemačkavé úpravy. Tato apretura je účinná jen u tkanin z přírodní celulózy, případně u směsí s bavlnou. Pod označením Permanent-Press byla vyvinuta v 60. a 70. letech 20. století.
Úprava se provádí síťováním za sucha, vlhka, mokra nebo ambivalentně (kombinací suchého a mokrého síťování). Jako síťovací přípravky se používají tzv. reaktanty a vedle katalyzátorů se k impregnační lázni přidávají aditiva k úpravě omaku tkaniny.
Podle některých odborníků se dá nežehlivá úprava aplikovat také na tkaninách z viskózy. Mimo toho existují vlákna z modifikované viskózy, ze kterých se tkaniny i bez nežehlivé úpravy údajně nemusí žehlit.[4] Výrobky jsou trvale nemačkavé jen když se mírně perou. Pro nežehlivou úpravu se používají nejčastěji močovinoformadelhydové přípravky ve složení C5H10N2O2 (DMDHEU).[2]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6, Berlin 1993
- Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Durable Press Finish [online]. Science Direct, 2004 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Steele: Encyclopedia of Clothing and Fashion Vol.3, Thomson Gale 2005, ISBN 0-684-31394-4
- ↑ Vliv jednotlivých materiálů na mačkavost [online]. TU Liberecal Library of Medicine, 2009-05-25 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 1128-1133
- ↑ Creating 'greener' wrinkle-resistant cotton fabric [online]. Science News, 2016-01-27 [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (anglicky)